Láska na dálku - 8. díl.

25. března 2012 v 17:00 | Ter. |  Láska na dálku.

Pousmál jsem se, odepsal a šel jsem se Zanyem na Nando's.


Katy's point of view of...
Dny od našeho posledního setkání na živo se načítaly. Ano, stále jsme dodržovali kontakt přes sociální sítě, ale stroje člověka nenahradí. Už jsem se hrozně těšila, až se budeme moct sejít. Začali jsme s Niallem probírat, kdo z nás ke komu první přijede a kdy. Domluvily jsme se tak, že za mnou Niall přijede příští týden a na konci toho týdne pojedu na víkend já k němu. Nemohla jsem se dočkat, až ho znovu uvidím. Ve zbytku toho týdne jsme se moc neslyšely a ani spolu moc nekomunikovaly, kvůli Niallově práci, mé škole a časovému posunu. Ale ještě pořád mám svojí mamku a Lucku. Ty dvě mě stále podporujou a za to jsem ráda. S Luckou jsme teď trávily každý den, aby jsme dohnali to, co jsme za ten jeden měsíc ztratily.

A bylo to tady. Dnes v pozdním odpoledni měl Niall přiject za mnou do Prahy. Skoro jsem nemohla dospat, jak jsem se těšila, ve škole jsem se vůbec nesoustředila, a domů ze školy jsem uháněla jako o závod. Rozhodla jsem se, že mu pojedu naproti na letiště. Jeho plánovaný přílet měl být sice až v 17:30, ale já tam čekala už v 16:45. Jako bych to mohla ovlivnit. Jeho letadlo právě přistálo. Koukala jsem na dveře, ze kterých měl každou chvíli vyjít. Prošlo už spoustu lidí, ale on nikde. Trochu jsem posmutněla. Ale když jsem se otočila, že si půjdu sednout a napsat mu sms, někdo mi zakryl oči. Okamžitě jsem věděla, kdo to je. ,,Nialle." vykřikla jsem a vrhla se mu kolem krku. Byla jsem tak šťastná, že ho zase vidím a že ho můžu obejmout. Byly to už skoro dva měsíce, hodně dlouhá doba. Celou cestu domů jsem se pořád usmívala. Sotva jsme vystoupily z auta, maminka už čekala mezi dveřma. Objala Nialla a přivítala ho. Nialla ubytovala v pokoji pro hosty, který byl kousek od mého. Ten večer jsme strávily povídáním a koukáním na filmy.

Po zbytek týdne jsem zase pro změnu já prováděla Nialla po Praze. Byl ohromený. Říkal, že je Praha krásné město. Také jsem ho seznámila s Luckou. S mamkou jsme dohodly, že s Niallem můžu na víkend odjet do Londýna. ,,Budeš mi chybět Katy." řekla maminka, když nás vezla na letiště. ,,Ale ty mě taky mami. A za dva dny se znovu uvidíme." odpověděla jsem. ,,Tak aspoň, že tak." řekla mamka a usmála se na mě. ,,Dávej mi tam na ní pozor." řekla Niallovi, když se vrátil z místnosti pro odbavování zavazadel. ,,Nebojte. Budu jí střežit jako oko v hlavě." odpověděl a přitiskl mě k sobě. Ještě asi patnáct minut jsme si tam povídali a pak byla vyhlášena výzva pro cestující do Londýna. ,,Už byste měli jít." řekla mamka a slzy se jí nahrnuly do očí. ,,Neboj mami." řekla jsem a objala jí. ,,Já se nebojím. Je jenom takové zvláštní, že odjížíš tak daleko ode mě. I když se brzy vrátíš. Nejspíš se ke mě opět vrátila ta vaše autonehoda s tátou." odvětila. Právě dnes to byly přesně čtyři roky ode dne, kdy mi zemřel táta. Hned se mi to vrátilo a oči se mi začali zalívat slzami. Obajala jsem jí a vlepila jí pusu. Pak jsme se rozloučily a šli jsme k letadlu.

Když jsme vystoupili z letadla v Londýně, čekal tam na nás Liam. Niall s ním dohodl, aby nás odvezl. Objal mě a řekl: ,,Rád tě zase vidím Katy.". Usmála jsem se na něj a řekla: ,,To já tebe taky.". Niall se na nás trochu žárlivě podíval. Liam si toho všiml a pobaveně řekl: ,,Neboj Nialle. Já mám přece Danielle, vzpomínáš?". Musela jsem se pro sebe potichu zasmát. Nasedli jsme do auta. Liam na pravé zadní sedačce převážel nějakou krabici a tak si jeden z nás, Nialla nebo mě, musel sednout dopředu. Šel tam Niall. Já zůstala sedět vzadu. Přece jenom se vzdau cítím bezpečněji. Vyjeli jsme. Bylo už docela pozdě a začalo se stmívat. Na trase, po které jsme jeli, bylo poměrné hodně zatáček. Pořád jsme jeli a najednou, jakby se vrátilo všechno, co se stalo před čtyřma rokama. Ze zatáčky v protisměru se vyřítilo auto. Liam se mu snažil vyhnout, ale při té snaze sjel ze silnice a naboural pravou stranou auta do stromu. Chvilku bylo nepříjemné ticho. Pak jsem se vzpamatovala a vystoupila ven z auta. Byla tma. Ucítila jsem, že mi stéká krev z čela dolu. Bylo to jenom říznutí způsobené častí sedačky předemnou. Chvilku po mě vylezl z auta Liam. Ptal se mě, jestli jsem v pohodě. Jenom jsem kývla. Čekala jsem, kdy vyleze z auta i Niall, ale nic. Sevřel se mi žaludek. Liam ihned vběhnul zpátky do auta. ,,Katy! Volej záchranku! Rychle!" křičel na mě, když se dostal do auta. Začala jsem vytáčet číslo. Vykládala jsem, kde jsme a co se stalo. Zrovna, když se mě zeptali, jestlli je někdo vážně zraněný, vyběhl Liam z auta a vzal mi telefon, aby je seznámil se situací. Niall byl zaklíněn v pravé přední části auta. S krvácející hlavou, opřenou o rozbité okno, seděl tam a byl v bezvědomí. Oproti mému škrábanci to byl obrpvský potok. Podlomily se mi kolena a začala jsem se třást. Liam ke mě přibehl a začal mě konejšit: ,,Neboj, záchranka už je na cestě. Oni mu pomůžou.". Když záchranáři přijeli, vystříhali Nialla z rozbitého auta a naložili do záchranky společně s námi.

Mě nic nebylo a Liam měl pohmožděnou pravou ruku. Muž z auta, kvůli kterému se to stalo, z místa nehody srabácky ujel. Niall byl na operačním sále. Liam, hned jak mohl, zavolal klukům z kapely, Niallově mámě a Danielle. Já to zavolala mámě. Ona mi řekla, že za mnou přiletí, jak nejrychleji to půjde. Všichni jsme tam seděli a čekali. Já tam seděla jako hromádka neštěsí a v ruce jsem svírala žetízek, který mi Niall dal. Když přišla Danielle, políbila Liama a ptala se ho, jestli je v pořádku. Pak zahlédla mě. Běžela ke mě a pevně mě objala. ,,Neboj Katy. Všechno bude dorý, uvidíš." konejšila mě. Pokusila jsem se o úsměv, ale marně. Bála jsem se, že přijdu o dalšího člověka, kterého miluju. Dlouho se nic nedělo a já usnula. Pak mě Danielle probudila. ,,Katy, vstávej. Niall už není na operačním sále." hned jak jsem to uslyšela, vyskočila jsem a šla do pokoje, kde ležel. Měl obvázanou hlavu a pravou nohu v sádře. Bezmocně tam ležel. Chytla jsem ho za ruku a říkala mu, že všechno bude v pořádku. Jako by mě mohl slyšet. Pak přišel doktor. Řekl nám, že je stabilizovaný, ale že utrpěl vážné poranění hlavy. ,,Možná si některé věci, které se za jeho život udály, nebude pamatovat." dokončil větu, rozloučil se a odešel z pokoje. ,,Danielle, prosímtě, vezmeš s sebou Katy k nám domů? Potřebuje si pořádně odpočinout. Byl to pro ní náročný den. Já tady zůstanu se Zaynem a dáme vám všem vědět, kdyby se cokoliv stalo." řekl Liam. Danielle se na něj usmála, vzala mě kolem ramen a řekla: ,,Určitě. Tak jdeme Katy.". Podívala jsem se do jejích velkých čokoládových a očí a usmála se na ní. Tentokár se mi to podařilo. Moc jsem toho nenaspala, protože jsem na něj musela pořád myslet. Druhý den, asi kolem desáté, zazvonil Danielle mobil. Když ho položila řekla: ,,Je to fajn Katy. Niall už se probudil a prý si zatím všechno, o čem s ním kluci mluvili pamatuje.". Radovala jsem se. ,,Všechno bude v pořádku." pomyslela jsem si pro sebe.

Niall's point of view of...
Tolik se mi ulevilo, když jsem se probudil a u mě seděl Zayn s Liamem. Myslel jsem, že už je nikdy neuvidím, když se na nás vyřítilo to auto. Pořád mě bolela hlava a pořádně jsem nevěděl, co se kolem mě dějě. Nejspíš to bylo kvůli všem těm práškům. Začali se ke mě hrnout další známé tváře. Byla mezi nimi moje mamka, Louis, Harry, a prostě všichni nejbližší. Byl jsem tak hrozně rád. Povídal jsem si s nimi a pak do pokoje vešla Danielle ještě s někým. Ten někdo se zatím neukazoval. Danielle ke mě přišla objala mě a pronesla: ,,Jsem tak ráda, že jsi v pořádku. Katy kvůli tomu nemohla skoro ani spát." a věnovala mi úsměv. ,,Katy? Kdo je sakra Katy?" zeptal jsem se nechápavě.

LÍBÍ SE??
- Co říkáte na jejich setkání?
- Jak byste se cítily vy, kdyby jste měli už podruhé ztratit člověka, kterého milujete? A ještě k tomu vlastně ve stejný den akorát v jiném roce...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miškyna Miškyna | Web | 26. března 2012 v 20:43 | Reagovat

Napětím jsem nemohla dýchat. Wow.
- který setkání? to na letiš? romantický ale lekla bych se
- myslím že hrozně a kor když bych si uvědomila že bych tam mohla sedět místo jeho

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama