Láska na dálku - 6. díl.

22. března 2012 v 20:55 | Ter. |  Láska na dálku.

Bylo to tak nádherné a všechno to byla realita. Ne sen, ale realita!



Katy's point of view of...
Pobíhala jsem po pokoji jako smyslů zbavená. Byla jsem natolik mimo, že jsem si ani nevšimla, že mamka ještě není zpátky v hotelu z práce. Byla jsem tak šťastná. Musela jsem to všechno říct Lucce. Sice trochu pozdě, jelikož jsem se včera večer už nedostala na notebook, ale přece. ,,Kecáš! Pane bože Katy, já ti to tak přeju." vykládala Lucka, ,,Ale co budete dělat, až se budeš muset zase vrátit do Prahy?" zeptala se zamyšleně. ,,Nad tím jsem ještě vůbec nepřemýšlela. To bude až za dlouho." odpověděla jsem trochu naivně. ,,No, aby ses potom nedivila." řekla trochu poučně Lucka. S Luckou jsem si ještě chvilku povídala, ale pak musela do školy, takže jsme hovor musely ukončit.

Byla jsem s Niallem tak šťastná. Od toho večera jsme spolu trávili skoro každý den. Chodili jsme do té kavárny, dělali jsme blbosti, chodili jsme po Londýně, dokonc jsme jeli na dva dny k němu domů do Irska, abych poznala jeho matku, byla to skvělá ženská! Hodně jsem si to všechno užívala. Jednoho večera, asi týden od toho večera, když jsme seděli v našem hotelovém pokoji a koukali se na Kruh s českými titulky v originálním znění, aby jsme si oba přišli na své (byl to Niallův nápad), Niall prohodil: ,,Kluci by tě hrozně rádi poznali. Přemýšleli jsme společně a došli jsme k názoru, že bysme všichni mohly ject na zábavní molo do Brightonu. S tím, že by jsme jeli ty, já, Zayn, Harry, Liam, Louis a Eleanor s Danielle. Byl by to takovej malej seznamovací výlet. Co ty na to?". Bez jakéhokoliv přemýšlení jsem souhlasila. Jenom mi trochu nahánělo strach, jestli zapadnu. Přece jenom tam budu se samýma dospělýma. Ale jestli budou všichni tak v pohodě, jako Niall, bude to brnkačka.

3 days later:
Bylo to tady. Ten den, kdy jsem se měla poznat s Niallovými nejbližšími přateli. Nejdřív jsem se bála, že mě mamka nepustí. Když jsem to řekla Niallovi, navrhl, že se s mojí mamkou domluví. Nakonec to dovolila. Byl to takovej zvláštní pocit, že se můj kluk domlouvá s mojí mámou, jestli s ním půjdu na rande. Ale mělo to i své výhody. Na nádraží jsme se vydali s Niallem společně. Přišli jsme trochu později, protože Niall potřeboval nějakou svačinku do vlaku. Když jsme přišli k malému hloučku, Niall mě začal představovat. Každému z nich jsem potřásla rukou a pozdravila je, ale někdo tam chyběl. ,,Kde je Eleanor?" zeptal se Niall Louise. ,,Musela odletět do Paříže kvůli práci." odpověděl Louis. Na nádraží jsme ještě asi hodinu čekali, protože měl vlak spoždění. Ale mě to vlastně nevadilo. Byla tam sranda. Louis pořád říkal nesmyslný, ale vtipný věci. Bavila jsem se. Konečně jsme nastoupily do vlaku. Seděli jsme všichni v jednom kupé. Povídali jsme si, smáli se, poznávali se...Bylo to všechno moc prima, ale asi nejhezčí ze všeho bylo, když kluci začali zpívat. Bylo to tak nádherné. Jejich hudbu jsem vždycky poslouchala jenom ve sluchátkách. Nikdy jsem na jejich koncertu nebyla a když už jsem jednou dostala od mamky lístky na jejich koncert v New Yorku, zrušili ho kvůli technickým problémům. Když kluci dozpívali, musel si Niall odskočit. Po jeho odchodu jsem si začala povídat s Liamem a Danielle. Vyprávěli mi o tom, co všechno společně dělají, kam rádi chodí na večeři, kam spolu vždycky chodí, když jsou spolu a mají volno. Byl to krásný pár. Zrovna, když jsem nad tím pomyslela, sevřel se mi žaludek. Takovéhle to asi nikdy mezi mnou a Niallem nebude moct být. Ano, ani Liam s Danielle se spolu kvůli své práci moc nevídali, ale podle mě spolu mohly být více času než budeme já a Niall. ,,Prosím omluvte mě." řekla jsem s vyšla ven z kupé. Opřela jsem se o okraj jednoho z okýnek v uličce a začala jsem brečet. Nevím, co to do mě vjelo. Možná to bylo tím, že jsem měla za necelé dva týdny odjet víc jak tisíc kilometrů od někoho, koho ak moc miluju. Po chvíli Niall vylezl ven ze záchoda. Rychle jsem si otřela oči, aby nic nepoznal.

Niall's point of view of...
Vyšel jsem ze záchoda a šel jsem k našemu kupě, když jsem spatřil Katy. Šel jsem k ní a zeptal se: ,,Co tady děláš? Proč nejsi s ostatními v kupé?". ,,Ale nic. Jenom mi nebylo ňák dobře. Potřebovala jsem na vzduch." odpověděla mi. ,,Opravdu, není v tom něco jiného?" zeptal jsem se jí. ,,Ne, oravdu mi nic není. Běž zpátky do kupé. Za chvilku tam přijdu." řekla a políbila mě. Objal jsem jí a ucítil jsem jak s sebou cukla. ,,Nejspíš brečela." pomyslel jsem si a zalezl jsem do kupé. Sedl jsem si do rohu vedle Harryho a začal přemýšlet. Po chvíli se ke mě Harry otočil a řekl: ,,Co je ti Nialle? A co se stalo Katy?". ,,To bych taky rád věděl. Prosimtě Harry, nemůžeš si s ní nějak promluvit?" zeptal jsem se ho. ,,Tak já se o to pokusim." řekl a věnoval mi úsměv. ,,Ale prosímtě udělej to nějak nenápadně. Třeba na tom molu, až půjdeme na horskou dráhu. Ona je taky nemá ráda." poradil jsem Harrymu. ,,Ok. Tak já to teda udělám na tom molu." odpověděl.

Katy's point of view of...
Ulevilo se mi, když zalezl zpátky do kupé. ,,Ničeho si nevšiml." pomyslela jsem si a oddechla jsem si. Vím, že by si lidé ve vztahu měli říkat všechno, ale já mu nechtěla kazit náladu. Když jsme vystoupily z vlaku, Liam navrhl, že půjdeme pěšky, že je to kousek. Všichni jsme Liama ochotně následovaly. Když jsme došli na molo, trochu se mi zlepšila nálada. O Brightonu jsem četla a viděla jsem ho i v nějakých filmech a vždycky jsem se sem chtěla podívat. Měla jsem ráda poutě. Jedoné, co mi na nich vadilo, byly horské dráhy a autodromy. A právě na ten chtěli jít kluci jako první. ,,Jen jděte. , řekla Danielle, ,,My si tady s Katy zatím popovídáme jako holka s holkou." dořekla a věnovala mi úsměv. Bylo hrozně fajn si s ní popovídat. Mluvily jsme převážně o oblečení, Niallovi a Liamovi a dalších takovejch těch nejdiskutovanějších holčičích témat. Když kluci vylezly z autodromu, začali jsme všichni společně procházet molem a navštěvovali jsme různé atrakce. Občas kluky zastavily nějaké fanynky a prosili o podpis nebo fotku. Myslela jsem si, že to pro mě bude těžky, ale zvládala jsem to dobře. Nejvíc se mi líbilo ve strašidelném domě. Sice jsem se málem po...ale Niall se mě pokoušel chránit. Ale opravdu jenom pokoušel. Ječel stejně jako já. Jako poslední atrakci se všichni rozhodli navštívit horskou dráhu. Já a Harry jsme si šli sednout na lavičku poblíž horské dráhy a povídali jsme si. Harry byl taky moc fajn. Jeho chováním vůbec nepřipomínal osmnáctiletého kluka, ale spíš ty úchylný kluky z mojí školy. A právě za to jsem asi byla trochu ráda. Když jsme se přestali smát Harryho 'nahým' historkám, zeptal se mě: ,,Katy, co tě trápí. Na začátku cesty vlakem jsi byla v pohodě a pak...co se stalo?". Chvilku jsem přemýšlela, jestli mu to mám říct nebo ne, ale nakonec jsem se rozhodla, že mu to všechno řeknu. Když jsem mu to dopověděla, opět jsem natahovala. Vzal mě kolem ramen a řekl: ,,Neboj Katy. Niall tě miluje a jentak tě nechce ztratit. Vy to zvládnete. Já vám věřím.". Usmála jsem se na něj a poděkovala mu. Bylo mi úplně jasný, že to Niallovi určitě řekne, ale prostě mi to nedalo a musela jsem říct: ,,Prosimtě, neříkej to Niallovi. Nechci mu kazit jeho dobrou náladu.". ,,Neboj, nic mu neřeknu." opáčil Harry. ,,Půjdu napřed. Počkám na vás na konci mola. Potřebuju být chvilku sama." řekla jsem a šla jsem pomalu napřed. Když jsem došla (samozřejmě, že ubrečená) ke konci mola, opřela jsem se o zábradlí a koukala jsem na západ slunce.

Niall's point of view of...
Když jsme vylezli z vagónků horské dráhy, začala mi Danielle vyprávět, jak je Katy super a že vůbec chováním nevypadá na čtrnáct. ,,Chová se vyspěleji." řekla a usmála se na mě. Úsměv jsem jí oplatil. Šli jsme všichni k lavičce, kde na nás měli čekat Harry a Katy. Ale byl tam jenom Harry. Vzal jsem si ho stranou a zeptal se ho: ,,Kde je Katy? A co se teda stalo?". ,,Katy šla napřed, počká na nás na konci mola. A jo. Vím, co se stalo." odpověděl a začal mi to všechno líčit. ,,Dobře děkuju. Jsi kámoš Harry." odpověděl jsem s objal ho. Pak jsem se rozběhl po molu za Katy. Zastavil jsem se těsně před koncem mola a zahlédl jí. Takhle jsem jí neznal. Stála tam jen tak opřená o zábradlí a po tvářích jí tekly slzy jako hrachy. Taky se mi chtěla brečet, když jsem jí tam viděl, ale udržel jsem se. Šel jsem za ní a objal jí.

Katy's point of view of...
Nejdřív jsem se lekla, ale když jsem zjistila, že je to Niall, ulevilo se mi. ,,Proč si mi to neřekla?" zeptal se klidně. Provinile jsem se na něj podívala a odpověděla jsem: ,,Promiň, ale vypadal si tak šťastně a já ti nechtěla kazit náladu.". ,,Vůbec bys mi jí tim nezkazila. Přesně tímhle se trápím už od té chvíle, kdy jsme spolu šli z té kavárny. Ale říkal jsem si, že tě nebudu stresovat." řekl už trochu sklesle. Chvilku bylo ticho. ,,Já se prostě hrozně bojím, že až odjedu zpátky do Prahy, všechno skončí." řekla jsem a popotáhla jsem. ,,No neskončí! To ti garantuju! Katy, já už měl docela dost holek, ale z žádnou jsem se necítil jako s tebou. Miluju tě a nechci tě ztratit jenom kvůli nějaký blbý vzdálenosti! Musíme to brát tak, že je to jenom číslo. My to zvládnem." řekl povzbudivě. Jenom jsme tam tak stáli v objetí a koukali se na západ slunce. Po chvilce mi Niall začal zpívat začátek jejich písničky Stand Up. Když dozpíval uslyšeli jsme Daniellin hlas. ,,Ách. Scéna jako z romantického filmu." řekla dojatě podívala se na Liama. Jenom jsme se na ní usmáli a šli jsme všichni společně na vlak.

LÍBÍ SE??
- Jak byste to snášeli vy, kdyby ste věděli, že budete muset odjet?
- Co říkáte na společný výlet? Jeli byste?
- A jaký máte názor na Niallovo vyznání?

Už to není to, co bylo předtím, ale když jsem sem tenhle díl dávala poprvé, vymazal se, vůbec nevím proč... :/
Ale tak doufám, že se líbí.. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miškyna Miškyna | Web | 26. března 2012 v 20:08 | Reagovat

Pěkné :))
- blbě
- jasný tam by byla určitě veliká psina
- romantické

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama