Láska na dálku - 2. díl.

17. března 2012 v 12:00 | Ter. |  Láska na dálku.

Rozloučili jsme se a já se vydala směr domov.


A je to tady. Den odjezdu. Nemohla jsem se dočkat. Vyšla jsem ze svého pokoje a táhla za sebou kufr a cestovní tašku. Zdálo se mi, jako kdybych v těch zavazadlech táhla cihlu...a ne jednu. Vyšla jsem z domu k taxíku, který nás měl odvézt na letiště, a naskádala jsem zavazadla do kufru. ,,Ještě se musím jít rozloučit s Luckou mami. Za chvilku jsem zpátky." řekla jsem mamce. ,,Ok, ale nebuď tam dlouho! Musíme stihnout letadlo!" křičela na mě maminka. Ještě jsem ani nestačila zazvonit a ze dveří už vyrazila Lucka. Pevně mě objala a řekla: ,,Co já tady budu bez tebe ten měsíc dělat?". ,,Ty si určitě poradíš a budeme si volat přes skype." odpověděla jsem. ,,Tak dobře...dej mi vědět až dorazíte do hotelu. Bude se mi stýskat Katy!". ,,Ale to mě taky Luci. Neboj určitě ti zavolám co nejdřív to půjde.". Po našem loučícím rituálu mě šla Lucka ještě doprovodit k autu. Když jsem do auta nasedala, začala mi po tváři téct slza. Holt jsem trochu na měkko, no. Když se taxík rozjel začala jsem zuřivě mávat a posílat Lucce vzdušné polibky.

Nasedly jsme do letadla a čekali jsme na odlet. Poprosila jsem letušku o buráky a sluchátka k 'promítanému' filmu. Asi po půl hodině letu jsem usnula. Probudil mě až mamky hlas: ,,Katy, vstávej. Budeme přistávat.". Neochotně jsem si promnula oči a připoutala se.

Před letištěm na nás čekal taxík, který mamka zavolala, když jsme čekaly na svá zavazadla. Hned jak jsme vyjely od letiště, začala jsem obdivovat krásu Londýna. Hodně mě zaujaly anglické domy. A potom turistické atrakce trochu hlouběji v centru. Byla jsem už v mnoha zemích, ale Anglie se mi líbila asi nejvíc. Když jsme dorazili do hotelu, vybalila jsem si jenom pár věcí, napsala jsem slibovanou SMS Lucce a ulehla jsem do postele.

Druhý den ráno, když jsem se probudila, byla mamka už pryč. Na jídelním stolu v našem apartmá jsem našla dopis: 'Dobré ráno zlatíčko. Už jsem musela jít pracovat. Nechala jsem ti tady nějaké peníze, tak se můžeš projít. Vrátím se až kolem osmé. Užij si den. Pusu máma!*'. Pokrčila jsem rameny a nasnídala jsem se. Pak jsem se oblékla do mých oblíbených jeansů, volného trika, mikiny a obula jsem svoje pohodlné tenisky. Potom jsem se trochu nalíčila, abych londýňany nevylekala a pak jsem vyrazila do ulic. Rozhodla jsem se, že se projdu na Trafalgar square. Nebylo to moc daleko od našeho hotelu. Asi po třiceti minutách procházení a focení londýnských ulic jsem tam dorazila. Rozhlédla jsem se po náměstí a hledala volnou lavičku abych měla dobrý výhled na celé náměstí. Všechny ale byly obsazené, tak jsem se rozhodla, že se posadím na okraj fontány. Když jsem se vydala napříč náměstím k fontáně, zahlédla jsem koutkem oka stánek s fish & chips a prostě jsem nemohla odolat, všichni vždycky tvrdili, jak je to výborné a já to prostě musela zkusit. Když jsem zaplatila, začala jsem pomalým krokem (kvůli jídlu) procházet skrz Trafalgar square k fontáně. V tom mi zapípal mobil. Když jsem ho vytáhla z kapsy jeansů, někdo mi ho agresivně vyrval z ruky. Když jsem se pokoušela dotyčnou osobu (myslím, že to byl muž) zastavit a chytila ho za rukáv, otočil se a prudce do mě strčil. Zapotácela jsem se a upadla. Chvilku jsem tam tak ležela se zavřenýma očima, aby jsem se uklidnila, a říkala si, že mě opět zákon schválnosti nezklamal a že mám díky tomu pitomci, co mě povalil úplně zkaženej den. V tom mě z přemýšlení vytrhl něčí hlas: ,,Seš v pohodě?". Já jen zvedla ruku a řekla jsem: ,,Ale jo. Prosim tě, pomohl by si mi vstát?", stále se zavřenýma očima. Když mě dotyčný chytil za ruku a pomohl mi na nohy otevřela jsem oči. Zůstala jsem jen stát a civěla na něj s otevřenou pusou.

LÍBÍ SE??
- Jak byste reagovali vy, kdyby vás někdo takhle uzemnil a sebral vám mobil?

Omlouvám se za pravopisné chyby a za to, že tam pořád není (tak docela) nikdo z 1D. Slibuju, že zítra už se tam objeví.;)
Jinak si myslím, že všichni určitě moc dobře víte, kdo bude ten 'Pan tajemný'. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zasněná Zasněná | Web | 17. března 2012 v 14:17 | Reagovat

no jak bych reagovala: vlepila mu facku :DDDD
super díl !! :)

2 Christ Christ | Web | 17. března 2012 v 15:58 | Reagovat

Pan Tajemný je určitě Niall :)
Já bycxh zareagovala tak že bych začla řvát, ale kdybych zjistila že je to Niall, hned bych na to zapoměla :D

3 Miškyna Miškyna | Web | 26. března 2012 v 19:29 | Reagovat

Jéé užasný, jde se číst dál.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama