Láska na dálku - 1. díl.

16. března 2012 v 12:00 | Ter. |  Láska na dálku.


Příběh čtrnáctileté dívky Katariny Melenové z malého státu v Evropě. Díky své matce, velmi úspěšné podnikatelce, se dostává do různých koutů světa. Jenže matka na Katy nemá kvůli své práci moc času. A tak se Katy při každém 'zájezdu' do cizích zemí většinou sama toulá po okolí. Jí to ale nevadí, a tak městy smířeně prochází sama. Jednoho dne se jí stane něco, o čem se jí nikdy ani nezdálo. Najde kluka svých snů, který ovšem bydlí přes tisíc kilometrů daleko od ní.
Dokáží se vypořádat se vzdáleností, která je od sebe dělí?


Ležela jsem tak ve svém pokoji na posteli se sluchátky v uších a prohlížela si staré fotografie a věci po otci. Přemýšlela jsem o tom, jaké by to bylo. Jak by vypadal můj život, kdyby byl tatínek naživu. Kdyby jsme všichni seděli pohromadě doma v obýváku, povídali si a hráli Scrabble. Právě prohlížením věcí po tatínkovi jsem trávila v poslední době docela dost času, teda pokud jsem nebyla venku s kamarády. Totiž, můj otec zemřel, když mi bylo deset, při autonehodě. Byla to nešťastná náhoda. Ten večer hodně pršelo a my jeli s otcem z obchodu. Povídali jsme si a smáli se, když v tom se ze zatáčky v protisměru proti nám objevilo auto. Muži, který auto řídil, se řízení vymklo z rukou. Já jsem vyvázla jen s lehkým poraněním hlavy, ale tatínek při cestě do nemocnice zemřel. Poslední, co mi tatínek řekl bylo: 'Neboj se Katy. Já přežiju!' Po té autonehodě maminka začala víc pracovat, aby nás uživila. Maminka je velmi úspěšná podnikatelka....

Najednou mě z přemýšlení vytrhl křik. ,,Katy, už jsem doma!", ozvalo se ze vstupní haly. Seběhla jsem dolů ze schodů a letmo svou mamku políbila na tvář. ,,Ahoj mami. Tak jak ses dneska měla?" zeptala jsem se a vzala mamce z ruky nákupní tašku a začal jsem hledat něco k jídlu. ,,Ahoj zlatíčko" opáčila mamka. ,,Tak co si budeme povídat. Pořád to samé. Spoustu vyřizování, telefonování...ostatně jako vždycky. Ale mám pro tebe jednu dobrou zprávu". Naplnila mě nedočkavost a rychle jsem vyhrkla: ,,A jakou?". Mamka se zasmála a posadila se na pohovku. ,,Mami, no táák. Řekni mi to." řekla jsem nedočkavě a přešlapovala rychle z jedné nohy na druhou. Mamka se ušklíbla a spustila: ,,Za týden musím odletět na měsíc do Londýna. Možná, při troše štěstí na tebe budu mít víc času než obvykle a tak mě napadlo, že bys mohla letět se mnou. Samozřejmě že když nebudeš chtít můžeš zůstat v Praze, ale musela bys zůstat u babičky.". Jak už jsem řekla, mamka je úspěšná podnikatelka a občas musí služebně odjet mimo Českou republiku. Sice na mě většinou nemá čas, ale mě to vlastně ani moc nevadí. Má to i výhodu, můžu se sama toulat po městě a můžu jít kam chci, nikdo mě nenutí chodit tam, kam nechci. Upřeně jsem se na mamku podívala a řekla jsem: ,,Děláš si srandu? Samozřejmě, že ráda pojedu!". ,,Tak dobře." odpověděla mamka, vlepila mi pusu na čelo a silně mě sevřela do objetí. ,,Mrzí mě, že na tebe nemám víc času. Ale musíme se ňák živit." řekla. Opětovala jsem jí objetí a odpověděla jsem: ,,Já to chápu mami. Mám tě ráda.".

Když jsme skončili s naším projevováním lásky, rozhodla jsem se, že než maminka uvaří večeři, půjdu k Lucce. Lucka je moje nejlepší kamarádka. Můžu jí říct úplně všechno. Ona mě vždycky podrží a já jí to oplácím. Zazvonila jsem na zvonek u dveří a čekala. Po chvilce se ve dveřích objevila Lucky mamka. ,,Ahoj Katy. Pojď dál. Lucka je za chvilku dole." řekla. ,,Dobře, já počkám." odpověděla jsem. Když Lucka přišla dolů, šli jsme k ní na zahradu. Rothovi měli obrovskou zahradu s dřevěnou pergolou uprostřed. Sedli jsme si do ní a já jsem Lucce začala vyprávět, že pojedu do Londýna. ,,Jů, to je super. Třeba tam potkáš One direction." řekla a ušklíbla se. Jsme s Luckou jejich fanoušci. Někdy jen tak ležíme na posteli a koukáme se na jejich video díáře, videoklipy...no prostě na všechno s nima. Lucka je takovej snílek. Žije spíš ve svých snech, zatímco já jsem realista. Když si něco vysní prostě doufá v to, že se to někdy stane. ,,Ty si blbá, viď ?" zasmála jsem se a šouchla jí do žeber. Lucka se taky začala smát a šťouchanec mi oplatila. ,,Už budu muset jít. Doma už bude hotová večeře." prohlásila jsem. ,,No jo, to by si nebyla ty, kdybys přišla pozdě ke stolu." řekla Lucka a začali jsme se obě smát. ,,Nemůžu za to, jsem ve vývinu!". Rozloučili jsme se a já se vydala směr domov.

LÍBÍ SE??? :)
V tomhle díle se ještě (jak jste si mohly všimnout nikdo z kluků neobjevil...dočkejte času ;))

- Omlouvám se za případné pravopisné chyby. Nejsem moc zdatný češtinář...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zasněná Zasněná | Web | 16. března 2012 v 15:08 | Reagovat

Bože ty jsi skvělá!! Moc se mi to líbí :)- Kat je fajná :). Honem další díl, je to bomba :).

2 one-direction-fans-cz one-direction-fans-cz | Web | 16. března 2012 v 17:34 | Reagovat

Děkuju moc :)

3 Christ Christ | Web | 16. března 2012 v 18:14 | Reagovat

Fakt pěkné, začíná to skvěle, určitě budu číst dál :)

4 Miškyna Miškyna | Web | 26. března 2012 v 19:13 | Reagovat

Wau pěkný, tohle mě fakt jednou zabije oblíbit si tolik povídek najednou :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama